Gabriel Loci

Unikátní komplex Gabriel Loci je součástí investiční skupiny Cimex Invest, jež patří mezi významné hráče na tuzemském realitním trhu. Společnost s více než 20 letou tradicí se může pochlubit pravidelným umisťováním v prestižním žebříčku, který vyhlašuje 100 nejlepších českých společností. Ve svém portfoliu má řadu komerčních prostor zaměřených především na hotelové projekty a administrativní budovy. Součástí skupiny Cimex Invest je síť Orea Hotels & Resort.

Společnost CIMEX Invest zakoupila objekt v roce 2020 a několik měsíců se věnovala jeho částečné renovaci. Výsledkem byl nebývalý zájem o originální historické prostory v centru Prahy, který korunoval loňský podzim, kdy Gabriel Loci hostil umělecké event Mercedes-Benz Prague Fashion Week a Designblok.

V současné době je komplex Gabriel Loci spolu s kostelem Zvěstování Panny Marie vyhledávanou lokalitou a místem, kde se mísí historie s novými trendy a technologiemi pro vytvoření jedinečného a nezapomenutelného zážitku pro všechny pronajímatele. Díky rozmanitosti prostor a služeb na míru splní přání i těch nejnáročnějších zákazníků a je skvělou lokací ke konání jakýkoliv společenských akcí jako jsou firemní eventy, konference, večírky, koncerty, divadla či módní přehlídky.

Jako podporu pro české a slovenské umělecké tvůrce nabízí společnost Cimex Invest prostory Gabriel Loci také jako umělecké ateliéry. V nabídce jsou místnosti od 17 do 500 metrů² spolu s několika sály, jež mohou být pronajaty na výstavy či stálé expozice.

Historie

V roce 1888 dorazil ze Salcburku do Prahy vlak s 21 truhlami a 16 řádovými sestrami z benediktinského kláštera Nonnberg vyznávajícími beuronské učení.
2020
1993
1919
1910
1895
1893
1891
1889
1888

Uvítal je Benedikt Sauter, představený beuronského kláštera Emauzy v Praze, jediné české pobočky tohoto významného katolického řeholního hnutí. Beuroni představují odnož benediktinských mnichů, která vznikla v 2. polovině 19. století v reakci na tvrdá sekularizační opatření Napoleona ve Francii a Bismarcka v Prusku. Benediktinští mniši tehdy odešli do okolních zemí a v roce 1861 se dva z nich vrátili do Německa s cílem obnovit klášterní život podle benediktinského hesla Ora et labora. Usídlili se v obci Beuron, která záhy dala název celému hnutí. Beuronští mniši kladli velký důraz na umělecké pojetí víry a pečlivě malovali své svaté i zdobili veškeré užitné i rituální předměty. V Čechách osídlili v roce 1880 klášter Emauzy a těšili se velké přízni Pražanů i mecenášů. Dokonce natolik, že kardinál Schwarzenberg pozval do Čech i jeptišky z beuronského kláštera Nonnberg, aby zde založily ženský řád.

Nápad zaujal hraběnku Gabrielu Sweerts-Sporck, která poskytla 1 milion zlatých na stavbu nového kláštera, který dostal jméno podle jejího patrona. Jako vhodné místo byl vybrán viniční svah na Smíchovem, obcí blízko Prahy. Za čtyři roky (1881-1891) byl rozsáhlý objekt hotový, výzdoba pokračovala až do první světové války. Jeho podoba vychází z belgického kláštera Maredsous, který se tehdy dokončoval. Na pražské stavbě se podíleli právě mniši z Belgie, Gislen Béthun a Hildebrand de Hemptinne, kteří do kláštera sv. Gabriela zakomponovali mnoho stejných prvků ze své předchozí stavby. Nejedná se čistě o beuronské styl, stavba je spíše kombinací novorománského a novogotického slohu. O to víc se beuronské kánon uplatnil ve vnitřní bohaté výzdobě. Dostatek movitých donátorů, resp. donátorek z řad šlechty zajistil velkorysé finanční prostředky na provoz i bohatou vnitřní výzdobu kostela i kláštera. Vytvořil ji malíř Peter Dezider z Lenz a podílely se na ní samy sestry pod dohledem mnichů z Emau a belgických architektů stavby.

Do kláštera se nastěhovalo 16 zakládajících řádových sester a postupně přibývaly další, především německé národnosti. Z celkem 134 sester jich bylo z německých šlechtických rodin žijících v Čechách jen pět, k české národnosti se přihlásily dvě. O mnohých se však nedaly dohledat podrobnější informace. Většinová německá příslušnost určila do velké míry odmítavý postoj okolí po první světové válce a rozhodnutí řádové abatyše areál v roce 1919 prodat Ministerstvu pošt a telegrafů a odejít se všemi sestrami do Bertholdsteinu. Za spíše symbolickou cenu si řád vymínil uchovat kostel Zvěstování Panny Marie otevřený pro veřejné bohoslužby. Ministerstvo v klášteře zřídilo Poštovní úřad šekový a posléze Poštovní spořitelnu., které zde měly do roku 1931 kanceláře i trezory cenin, pak zde fungovalo Poštovní muzeum (do roku 2012), po druhé světové válce Poštovní poukázková ústředna, v roce 1998 Ředitelství pošt.

Historický areál měl ale velké nároky na údržbu a potřebám České pošty už neyhovoval. Od roku 2016 se jej proto snažila prodat ve veřejných dražbách. Úspěšná byla až čtvrtá, kdy komplex koupila za 353 milionů korun společnost Cimex Invest, která má s obnovou historických památek bohaté zkušenosti (například Poštovní Dvůr v Karlových Varech).