Benediktinky v Praze vystavěly skrytý klenot. Cihlový klášter čeká rekonstrukce

Cihlový klášter s věžičkami poblíž Kinského zahrady vystavěly koncem 19. století benediktinky. Sto let sloužil České poště, čtyřikrát se ho snažila prodat. Než v něm vznikne luxusní hotel, využívají ho hlavně filmaři.

V roce 1888 dorazil ze Salcburku do Prahy vlak s 21 truhlami a 16 řádovými sestrami z benediktinského kláštera Nonnberg vyznávajícím beuronské učení. Uvítal je Benedikt Sauter, představený beuronského kláštera Emauzy v Praze, jediné české pobočky tohoto významného katolického řeholního hnutí. Jeho vznik, rozvoj a fungování kláštera sv. Gabriela popisuje na základě dvouletého výzkumu archivních pramenů David Wagner ve své bakalářské práci.

Beuroni představují odnož benediktinských mnichů, která vznikla v druhé polovině 19. století v reakci na tvrdá sekularizační opatření Napoleona ve Francii a Bismarcka v Prusku. Benediktinští mniši tehdy odešli do okolních zemí a v roce 1861 se dva z nich vrátili do Německa s cílem obnovit klášterní život podle benediktinského hesla Ora et labora. Usídlili se v obci Beuron, která záhy dala název celému hnutí.

Beuronští mniši kladli velký důraz na umělecké pojetí víry a pečlivě malovali své svaté i zdobili veškeré užitné i rituální předměty. V Čechách osídlili v roce 1880 klášter Emauzy a těšili se přízni Pražanů i mecenášů. Dokonce natolik, že kardinál Schwarzenberg pozval do Čech i jeptišky z beuronského kláštera Nonnberg, aby zde založily ženský řád.

Beuronský skvost

Nápad zaujal hraběnku Gabrielu Sweerts-Sporck, která poskytla 1 milion zlatých na stavbu nového kláštera, který dostal jméno podle jejího patrona. Jako vhodné místo byl vybrán viniční svah nad Smíchovem, obcí blízko Prahy. Za čtyři roky (1888–1891) byl rozsáhlý komplex hotový, výzdoba pokračovala ještě do první světové války. Jeho podoba vychází z belgického kláštera Maredsous, který se tehdy dokončoval.

Refektář. Nádherný kazetový strop v řádové jídelně je i po sto letech v bezvadném stavu. Podobně byly vykládány i chodby v patře a knihovna, v té se zachovaly i původní vyřezávané regály. Vzácné tisky, ručně malované knihy beuronskými motivy a liturgickou literaturu si však sestry odvezly. Jedinečné beuronské umění od původních obyvatelek kláštera sv. Gabriela si můžete prohlédnout v publikaci Liber Evangeliorum.
Krypta . Zachovalá krypta se nachází pod kostelem, v úrovni ulice, proto do ní proudí denní světlo. Zdobené sloupy, zde složené ze čtyř, jsou typickým znakem beuronského slohu. V klášteře byla nakonec pochována jen jeho mecenáška, hraběnka Gabriela Sweerts Sporck, která zemřela ještě před počátkem výstavby.
Sloupy jsou pro beuronský styl typické, v každé místnosti jsou zdobeny jinými motivy.
Rajská zahrada. Dříve zde jeptišky pěstovaly květiny a bylinky, dnes si zde můžete uspořádat třeba firemní večírek. Strop chce investor zvednout o patro výš, aby vynikla celá krása původní architektury.

Na pražské stavbě se podíleli právě mniši z Belgie, Gislen Béthun a Hildebrand de Hemptinne, kteří do kláštera sv. Gabriela zakomponovali mnoho stejných prvků ze své předchozí stavby. Jak upozorňuje David Wagner, nejedná se o čistě beuronský styl, protože stavba je spíše kombinací novorománského a novogotického slohu. O to víc se beuronský kánon uplatnil ve vnitřní bohaté výzdobě.

Dostatek movitých donátorů, resp. donátorek z řad šlechty zajistil velkorysé finanční prostředky na provoz i bohatou vnitřní výzdobu kostela i kláštera. Vytvořil ji malíř Peter Dezider Lenz a podílely se na ní samy sestry pod dohledem mnichů z Emauz a belgických architektů stavby.

Z kláštera poštou

Do kláštera se nastěhovalo 16 zakládajících řádových sester a postupně přibývaly další, především německé národnosti. Z celkem 134 sester jich bylo z německých šlechtických rodin žijících v Čechách jen pět, k české národnosti se přihlásily dvě. O mnohých se však nedaly dohledat podrobnější informace. Většinová německá příslušnost určila do velké míry odmítavý postoj okolí po první světové válce a rozhodnutí řádové abatyše areál v roce 1919 prodat Ministerstvu pošt a telegrafů a odejít se všemi sestrami do Bertholdsteinu.

Za spíše symbolickou cenu si řád vymínil uchovat kostel Zvěstování Panny Marie otevřený pro veřejné bohoslužby. Ministerstvo v klášteře zřídilo Poštovní úřad šekový a posléze Poštovní spořitelnu, které zde měly do roku 1931 kanceláře i trezory cenin, pak zde fungovalo Poštovní muzeum (do roku 2012), po druhé světové válce Poštovní poukázková ústředna, v roce 1998 Ředitelství pošt.

Interiér kostela. Obdivovat krásné původní fresky a jedinečnou beuronskou...

Interiér kostela. Obdivovat krásné původní fresky a jedinečnou beuronskou výzdobu můžete při pravidelných nedělních mších. Interiér bývá zpřístupněn i během Noci kostelů. Novorománský kostel vyniká čtvercovým kněžištěm, apsidou s ochozem a čtyřbokou třípatrovou věží s výškou 43 metrů. Zlacená freska patrona kláštera zdobí vstupní portál.

Historický areál měl ale vysoké nároky na údržbu a potřebám České pošty už nevyhovoval. Od roku 2016 se jej proto snažila prodat ve veřejných dražbách. Úspěšná byla až ta čtvrtá, kdy komplex koupila za 353 milionů Kč společnost Cimex Invest, která má s obnovou historických památek bohaté zkušenosti (například v Karlových Varech zrekonstruovala Poštovní Dvůr).

„Poslední dva roky pošta budovy ani netemperovala, čímž se ještě více poničily místnosti a fragmenty původních fresek. Do kostela zatéká střechou. Nejprve jsme proto provedli zevrubný průzkum areálu s cílem minimalizovat další škody, zprovoznili jsme páteřní elektřinu a výtahy a teď provádíme podrobný průzkum s památkáři a architekty,“ popisuje Marta Pražáková, investiční ředitelka společnosti Cimex.

Jen ostraha a minimální vytápění stojí ročně přes milion korun, proto areál pronajímají filmařům, uspořádat zde můžete i firemní večírek, různé prezentace, koncerty nebo svatbu s obřadem v kostele, církevním i světským. Možná jste sem zavítali během Designbloku nebo na Mercedes-Benz Prague Fashion Week.

Cely i rajská zahrada

Budova kláštera sv. Gabriela zabírá 16 000 m2 a i po sto letech je většina prvků původních, celková rekonstrukce je proto nevyhnutelná. Nejstarší je kostel, který přiléhá k hlavnímu traktu s klauzurou, refektářem a kuchyní a kapitulní síní s křížovou chodbou kolem rajské zahrady, v patře se nachází knihovna, skriptorium a cely. Později jej doplnilo levé křídlo s menší rajskou zahradou a dvěma patry sálů.

Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/priloha/klaster-kinskeho-zahrada-praha.A201209_151312_praha-prilohy_lsv